Aktivity Klubu celníků při GŘC v roce 2015:

10. 12. 2015 Podpora a účast na 6. ročníku Bowlingového turnaje GŘC

V prosinci se opět, jako každý rok, uskutečnil bowlingový turnaj Generálního ředitelství cel, který klub finančně podporuje nemalým příspěvkem na poháry, medaile a věcné ceny pro vítěze tohoto turnaje. Tento turnaj navázal na předchozí velmi úspěšné ročníky.

Bohužel se tohoto turnaje nemohli z pracovních důvodů účastnit naši psovodi, kteří v minulém roce zvítězili, ani další tradiční účastníci – kolegové psovodi ze zahraničních celních správ. Nicméně na poslední chvíli se nám podařilo zahraniční účast zajistit a to kolegy ze Slovenské republiky.

Do turnaje se registrovalo celkem 30 družstev, což bylo celkem 120 hráčů, které přišlo podpořit mnoho fanoušků a fanynek. Atmosféra byla opět naprosto jedinečná, za což jsme byli velmi rádi. Všichni účastníci se navzájem povzbuzovali a podporovali. Zástupci klubu i ředitel turnaje na závěr tuto akci zhodnotili jako velmi úspěšnou, kterou se snad podaří udržet i v následujících letech. Pro nás byl vítězem každý aktivní účastník turnaje.

10. 10. 2015 Návštěva jižní Moravy – prohlídka Lednice a vinařství

V říjnu se nám podařilo uskutečnit plánovanou návštěvu jižní Moravy. V rámci plánování jsme se rozhodli navštívit perlu Moravy a to zámek v Lednici. Naše akce byla zahájena v sobotu 10. 10. 2015 v ranních hodinách v Praze, kdy se účastníci dostavili na smluvené místo v předem stanovený čas. Po přivítání a úvodním slovu předsedy klubu jsme se vydali na cestu do Lednice. Na místo jsme přijeli necelou půl hodinku před polednem.

Po příjezdu jsme se neprodleně přesunuli do areálu státního zámku Lednice, abychom zakoupili vstupenky na prohlídku, jelikož bylo nutné dodržet časový harmonogram akce. Podařilo se nám pořídit si vstupenky na I. prohlídkovou trasu od 12:00. V rámci této prohlídkové trasy jsme navštívili reprezentační sály v přízemí zámku, které sloužily k pořádání společenských akcí, plesů a bálů.

Po skončení prohlídky jsme se vydali na společný oběd, po kterém jsme individuálně navštívili zámecké zahrady a někteří z nás se také vydali navštívit Minaret (nazývaný také Turecká věž). Toto dílo bylo vybudováno Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století. Jedná se o výjimečnou stavbu tohoto charakteru v Evropě, která se svými téměř 60 metry patří na kontinentu mezi nejvyšší.

Krátce po 16. hodině jsme se všichni shromáždili u našeho dopravního prostředku a přemístili jsme se do obce Boleradice na návštěvu Vinařství Koráb. Toto vinařství se nachází v centru velkopavlovické vinařské podoblasti nedaleko Hustopečí.

Po příjezdu nás přivítal majitel vinařství p. Koráb, který nás ubytoval nedaleko vinic a svého vinného sklípku. Po ubytování nás provedl po svých vinicích, kde jsme mohli ochutnat hrozny, které se právě sklízely. V rámci zajímavého a poutavého výkladu jsme také ochutnali několik druhů vín z produkce tohoto vinařství. Po cca hodince procházky vinicemi jsme se přemístili do vinného sklípku, kde bylo připraveno občerstvení a samozřejmě také výborná vína. Nálada byla skvělá a tak jsme se loučili až v pozdních nočních hodinách.

V neděli ráno jsme po snídani, nákupu několika lahviček vína pro své blízké, vyrazili na cestu zpět do Prahy, kam jsme dorazili kolem poledne. Všichni účastníci této akce byli nadšeni a hodnotili ji jen pozitivně.

18. 7. 2015 Plavba parníkem na Slapy (fotogalerie)

V červenci 2015 klub uspořádal další plánovanou akci a to prázdninovou plavbu parníkem na Slapy. Tato akce se konala v sobotu 18. 7. 2015 a účastnilo se jí celkem 37 osob z řad členů klubu, jejich rodinných příslušníků a přátel a kolegů (a to i bývalých).

V 8:00 ráno jsme se všichni úspěšně sešli u parníku na Rašínově nábřeží v Praze. Jakmile jsme byli kompletní, nalodili jsme se i s kočárky na historický kolesový parník Vltava a v 8:30 naše plavba započala. Jako naši základnu na lodi jsme zvolili nádherný salónek v podpalubí, kde jsme odložili veškeré své batůžky se svačinami a kočárky. Po celou dobu plavby nám byl podáván i odborný výklad. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o parníku, plavebních komorách a pozoruhodností majících vazbu na Vltavu.

Plavba na Slapy trvala celkem 4 hodiny, které jsme využili zejména ke kochání nádhernými výhledy na část Vltavské kaskády. Dobu plavby jsme využili také k rozmluvám s přáteli a kolegy a také k občerstvení (a to jak z vlastních zásob, tak i z nabídky lodi, kde na zádi probíhalo i grilování). Cestou jsme propluli celkem třemi plavebními komorami a po zastávkách v Měchenicích, Davli a Štěchovicích jsme úspěšně něco málo po 12:30 dopluli na místo určení Slapy – Třebenice.

Zde jsme měli cca 1,5 hodiny přestávku, kterou jsme využili a uspořádali procházkou kolem hráze Slapské přehrady. S ohledem na nedostatek času jsme museli oželet koupání. Počasí bylo tropické a přesahovalo 30 stupňů, ale to nás neodradilo a nezkazilo nám dobrou náladu. Ve 14:30 jsme se po úspěšném nalodění vydali zpět do Prahy. Zpět na Rašínovo nábřeží v Praze jsme připluli něco málo po 18:00, kde jsme tuto akci ukončili a všichni účastníci se vydali na cestu domů nebo na podvečerní procházku po Praze. Ačkoli to nebylo plánované, někteří z nás se po několika desítkách minut setkali Na Kampě, kde zrovna probíhal 8. ročník tradičního francouzského trhu.

13. 6. 2015 Návštěva Břevnovského kláštera (fotogalerie)

V sobotu 13. 6. 2015 se zástupci klubu zúčastnili akce pořádané Klubem celníků Praha a to prohlídky Břevnovského kláštera. Počasí bylo zprvu až neúnosné, jelikož bylo přes 30 stupňů ve stínu, ale po zahájení prohlídky se počasí umoudřilo a na obloze jsme spatřili mraky, které nás dostatečně ochránily před slunečními paprsky.

Během prohlídky jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o historii kláštera a řádu benediktinů. Na tomto místě je nutné vyzdvihnout výklad průvodce, který svým pojetím a výkladem celou prohlídku předčil. Takto tematický a odborný výklad jsme dlouho neslyšeli a byl zařazen mezi nejlepší, co jsme kdy zažili.

V rámci této prohlídky jsme navštívili pavilon zvaný Vojtěška, který se uvádí jako místo setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava při založení kláštera. Následně jsme navštívili barokní baziliku sv. Markéty a v neposlední řadě také románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu (obydlí a reprezentační prostory preláta, např. představeného kláštera — opata) s Tereziánským sálem.

V neposlední řadě je nutné uvést, že v areálu břevnovského kláštera se nachází i restaurace Klášterní šenk, ekologický hotel Adalbert a klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Pivovar je umístěn v barokním objektu bývalých stájí. Zařízení pivovaru je převážně české výroby, kapacita zařízení je 3000 hl piva ročně. Vyrábí se vedle klasického světlého ležáku řada speciálních druhů piva s využitím různých druhů sladů a chmelů. Pivo se plní jednak do KEG sudů různé velikosti, jednak do skleněných patentních lahví, PET lahví a do party soudků. Klášterní piva jsou prodávána pod značkou Břevnovský Benedict.

Tato akce byla opět příležitostí pro setkání s kolegy a přáteli, které jsme využili a akci si náramně užili.

Pár informací z historie kláštera (zdroj: http://www.brevnov.cz/CS/dejiny)

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo „modli se a pracuj“.

Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným  († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.

16. 5. 2015 Návštěva celnického muzea a prohlídka Plzeňského pivovaru (fotogalerie)

V květnu 2015 klub organizoval návštěvu celního muzea a pivovaru v Plzni. Tato akce se konala v sobotu 16. 5. 2015 a účastnili se ji členové klubu společně se svými rodinnými příslušníky a také nečlenové z řad Celní správy ČR.

Na cestu jsme se vydali z Prahy v 7:30 ráno a těsně před 9:00 jsme dorazili na místo určení, tedy do Plzně. Zde nás přivítal kolega p. Sedláček, který nás provedl prostory celního muzea a prohlídku okořenil zajímavým výkladem o historii celnictví.

Expozice celního muzea zachycuje minulost i přítomnost celnictví v českých zemích od středověku po současnost. K vidění jsou zde zejména uniformy, zbraně, štíty, znaky, některé celní pomůcky a také ukázky pašovaného zboží. Výstavní expozice je umístěna ve sklepních prostorách budovy Celního úřadu pro Plzeňský kraj. Artefakty z historie celnictví jsou uspořádány ve čtyřech středně velkých místnostech, pěti výklencích a v místních spojovacích chodbách. Celní muzeum také úzce spolupracuje s Bavorským pohraničním muzeem ve Schirndingu.

Po prohlídce jsme se chvíli po 10:00 vydali na procházku městem Plzeň. V rámci procházky jsme navštívili Kopeckého sady, Františkánský klášter a náměstí Republiky. Víc míst jsme nestihli projít, jelikož jsme se museli přesunout do plzeňského pivovaru, kde jsme v restauraci Na Spilce měli rezervovaná místa od 11:30, abychom se naobědvali a ochutnali trošku plzeňského moku.

Po výborném obědě a plzeňském pivíčku jsme se přesunuli do návštěvnického centra, kde nás od 13:00 čekala další část návštěvy Plzně a to prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj.

V rámci této prohlídky jsme si prohlédli autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra jsme se pivovarským autobusem přesunuli k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. V rámci této prohlídky jsme navštívili i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími a největším osobním výtahem jsme se přemístili k unikátnímu panoramatickému kinu. Vrcholem prohlídky byla degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

Po této prohlídce, která trvala cca 90 minut, jsme vyhlásili volný program. V rámci volného programu jsme se rozprchli po městě a jednotlivě navštívili řadu dalších míst – např. Pivovarské muzeum, Velkou synagogu a někteří z nás také vyhlídkovou věž katedrály sv. Bartoloměje, která je dominantou náměstí Republiky. Katedrála je 58 metrů dlouhá a 30 metrů široká. Klenby dosahují výšky 25 metrů. Kostelní věž je 103 metrů vysoká a je nejvyšší kostelní věží v České republice.

V 17:00 jsme se opět všichni ve zdraví setkali v plzeňském pivovaru a mohli jsme vyrazit zpět do našeho výchozího místa, tedy do Prahy. Do Prahy jsme dorazili kolem 18:30 a zde jsme naše putování ukončili.

Závěrem jsme zhodnotili tuto akci jako velice úspěšnou a všichni si z ní odnášíme úžasné vzpomínky. Na tomto místě patří zvláštní poděkování kolegovi p. Sedláčkovi, který nás provedl prostory celního muzea a byl i naším dalším průvodcem po Plzni.

11. 4. 2015 Komentovaná prohlídka Klementina (fotogalerie)

První společnou akcí organizovanou klubem v roce 2015 byla prohlídka Klementina. Této akce, která se konala v sobotu 11. 4. 2015, se účastnili členové klubu společně se svými rodinnými příslušníky a také zástupci Klubu celníků Praha.

V rámci komentované prohlídky jsme navštívili Barokní knihovní sál s překrásnou freskovou výzdobou a několika historicky cennými velikými glóby, Meridiánovou síň (unikátní místnost, dříve využívána na určování poledne) a Astronomickou věž, která je 68 metrů vysoká a z níž jsme měli nádherný výhled na historické centrum Prahy.

Po ukončení prohlídky jsme ještě navíc navštívili v areálu Klementina studovny Národní knihovny České republiky.

Počasí bylo nádherné a výhledy na Prahu okouzlující. Tuto akci hodnotíme jako velmi úspěšnou a účast 22 osob toto jen potvrzuje.

Pár informací z historie Klementina (zdroj: http://www.klementinum.com/cs/historie)

Rozsáhlý areál Klementina byl založen jezuity po jejich příchodu do Čech v roce 1556. Zpočátku členové řádu sídlili v bývalém dominikánském klášteře, roku 1653 ale začali areál rozšiřovat. Přestavba trvala přes 170 let, v Klementinu tak lze vypozorovat nejrůznější stavební slohy. Se svými více než 2 hektary se také stává jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. Na stavbě se podíleli významní architekti, např. Carlo Lugano, František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer.

Od počátků svého působení jezuité v areálu provozovali školu, v roce 1622 povýšenou na univerzitu. Kromě tříd a prostor pro řádovou komunitu si v Klementinu vybudovali také knihovnu, tiskárnu, lékárnu, divadlo a samozřejmě chrámové stavby. Roku 1654 byla klementinská univerzita spojena s Karlovou, jezuitům byla předána i její knihovní sbírka. Z nově vzniklé Karlovo-Ferdinandovy Univerzity v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta. Jezuité museli Klementinum po zrušení řádu v roce 1773 opustit, univerzita zde však přetrvala. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 zůstává jen část česká. V roce 1930 se filozofická fakulta univerzity stěhuje do nové budovy a Klementinum se stává sídlem Národní knihovny.

Klementinum za sebou skrývá dlouhou a bohatou historii a dodneška je důstojným stánkem kultury a vědění.